Rakety

H, H1, H2, H3 H, H1, H2, H3 
1. Hodláš-li, Hlásko, přijít za mnou až F#zítra, 
třeba bude už C#mipozdě, C#4sus, C#mi, C#2sus 
jsem jen Ehromádka kostí a shluk Hbílkovin 
a C#minaježené rakety mi míří rovnou Edo slabin 
a také na mou Hhlavu,H1, H2, H3 
a tak Hpřijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se F#jitra, 
a o sebe se se mnou C#mirozděl, C#4sus, C#mi, C#2sus 
než Epřiletí nějaký mimozemšťan Hod novin 
a začne C#mispočítávat kapky krve Ejako plody jeřabin 
a podá o tom Hzprávu. 

R: A pak Hna titulní Asmistránce F#Vesmírného Hkurýra 
vyjdou reporAsmitáže F#o tom, jak Zem Humírá, 
generálské Emaj7prýmky, velvyslancův Esmižaket, 
exkluzivní Esnímky nablýskaných F#raket 
s různými Hemblémy, H1, H2 jó, to bude H3príma Hčlánek,H1 
H2Země H3srovnaná Hse zemí,H1, H2 plus H3přiložený Hplánek. 
H1, H2, H3 

2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali, 
a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen, 
a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu: 
netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle, 
že tohleto všechno je i moje přání, 
svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí 
jako v hypnóze 
a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu, 
až se mu hlava zatočí, tak vyhrabe si v zemi důlek, 
že tam přežije to bombardování. 

R: 

3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra, 
může být už pozdě, 
nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe, 
jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli, ještě moment, 
ještě vteřinu, ach, tady na zemi, 
a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra 
a o sebe se se mnou rozděl, 
cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe 
a tak najdou nás za milión roků asi návštěvníci z vesmíru 
a přikryjí nás kamením. 

R: + mohyly, mohyly kamenů všechno mlčky přikryjí, 
i miliardu Romeů, i miliardu Julií ...