Francouzské zelené pláně

1. Tak jakpak se B máš, Willy, Es příteli Cmi můj,
F dovolíš, jen si sednu do Es stínu na hrob F tvůj.
B Horkým letním sluncem jsem EsrozpáleCminá,
Fchodím celý den a jsem EsunaveBná.
Podle náhrobku vidím - slavils Cmiosmnáct let,
když jsi v Fzbytečné válce oBpustil tenhle Fsvět.
BDoufám, že zemřel jsi Cmičistý a hned,
že jsi Fnestřílel první, když Espřišel rozkaz Bvpřed.

Ref: Hrály Fpíšťaly k tomu, nesli Estě zpátky Bdomů
a Cmizazněly salvy, když tě Fspouštěli Bníž.
A když Eskněz dělal kříž nad tvým Ftělem,
začly Esdudy zvolna Cmihrát tesknou FpíBseň.

2. Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
která nikoho dávno už nezajímá.

Ref: Hrály píšťaly...

3. Na francouzských pláních vlčí máky kvetou,
barvy ze strání svítí pestrou paletou,
horký letní vítr začal od moře vát,
žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
že zničil a proklel celá pokolení.

Ref: Hrály píšťaly...
+ A když Eskněz dělal kříž nad tvým Ftělem,
začly {EsFdudy zvolna Cmihrát tesknou FpíBseň...