Francouzské zelené pláně

1. Tak jakpak se G máš, Willy, C příteli Ami můj,
D dovolíš, jen si sednu do C stínu na hrob D tvůj.
G Horkým letním sluncem jsem CrozpáleAminá,
Dchodím celý den a jsem CunaveGná.
Podle náhrobku vidím - slavils Amiosmnáct let,
když jsi v Dzbytečné válce oGpustil tenhle Dsvět.
GDoufám, že zemřel jsi Amičistý a hned,
že jsi Dnestřílel první, když Cpřišel rozkaz Gvpřed.

Ref: Hrály Dpíšťaly k tomu, nesli Ctě zpátky Gdomů
a Amizazněly salvy, když tě Dspouštěli Gníž.
A když Ckněz dělal kříž nad tvým Dtělem,
začly Cdudy zvolna Amihrát tesknou DpíGseň.

2. Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
která nikoho dávno už nezajímá.

Ref: Hrály píšťaly...

3. Na francouzských pláních vlčí máky kvetou,
barvy ze strání svítí pestrou paletou,
horký letní vítr začal od moře vát,
žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
že zničil a proklel celá pokolení.

Ref: Hrály píšťaly...
+ A když Ckněz dělal kříž nad tvým Dtělem,
začly {CDdudy zvolna Amihrát tesknou DpíGseň...