EKdyž jsi tehdy přinesla Asmina talířku C#7křupky
F#miMusel jsem se zasmát Amitomu co má být Hdál
ETa křupavá srdíčka a Asmi7zapálená C#7svíčka
Mi F#miprozradily že zas nejde o víc
než o zaběhaH7ný rituEál.
Tak to má Abýt
A sklenku Dmaj7vína na dobrou Enoc
K tomu pár Avět o tom jak Dmaj7vzácný jsem E7host
Tak to má Abýt
Když tma Dmaj7nad městem převezme Dmimoc
A chce se C#mižít F#mižít - Hmivíc E7než jen Adost.
EPosbíral jsem sirky a Gpytlík na taC#7bák
F#miDopil jsem a vstal že bude Amilíp to dnes HvzdátH7
A ty’s mi Esáhla dlaní na čelo
V tu chvíli Asmimoc ti to C#slušelo
A navíc F#mivenku trochu pršelo
A tak jsem H7zůstal a Erád
To se přece nedělá chtít víc než dá se dát
To není fér hrát podle vlastních pravidel
To není fér chtít jít když je čas spát
A chce se létat, létat i bez křídel
Pak jsem si skládal na stůl srdíčka až mi z nich vyšla osmička
Hle - nekonečno ze dvou malých vypečených nul
A ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
A vzniklo srdce z malých srdíček a já ho rychle propíchnul
Tak to má být
A sklenku vína na dobrou noc
K tomu pár vět o tom jak vzácný jsem host
Tak to má být, když tma nad městem převezme moc
A chce se žít žít, víc než jen dost
Datum: 26. 3. 2007