Pieta

F#mi, F#dim, F#mi, C#7
F#miV rohu F#dimnáměstí, F#mikousek E7od nádraží,
F#mipod černým E7baldachýnem AkoHmínem C#vytvořeným,
F#miněmá F#dimbolestí F#mistála E7nad drenáží
F#miMadona s E7mrtvým synem F#miumučeným.

Stála zmatená nenadálým hlukem,
na ruce déšť jí padal jak slzy velekněze,
trochu zděšená podnapilým plukem,
F#mico vůbec E7nevyApaHdal C#7na vítěze.


Ref: F#miStojíce E7u Piety F#mikouřili E7cigarety
     F#mia šnapsem E7žízeň hnali AkiloHmetr C#klusem,
     F#mikuplety z E7kabaretu F#mizpívali E7pro Pietu,
     F#mia když je E7dozpívali, AotřásHli se C#hnusem.

Měli monstrance cestou nakradené
a snímky pro rodiny, jež léta neviděli,
místní sebrance, válkou nakažené,
tu trochu zeleniny záviděli.

Holky z ulice trochu pomuchlali
a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,
sklady munice pečlivě zavírali,
a pak se posadili pod Pietu.

Ref: Sedíce pod Pietou cpali se omeletou,
     hlasitě nadávali na pitomou nudu,
     čmárali po Pietě pozdravy Mariettě,
     kterou si půjčovali, neznajíce studu.

Jednu neděli polní zabalili,
poslední pohlednici příbuzným odeslali,
potom odjeli, aniž zaplatili,
na cestě železnicí usínali.

Nikdo neplakal, nikdo nelitoval,
nikoho nebolelo, že jeli bez loučení,
někdo přitakal, jiný poděkoval,
nikomu nescházelo poroučení.

Ref: A jenom pod Pietou holčičku pětiletou
     písmena zaujala načmáraná křídou,
     F#mičíst se však E7neučila, F#mitak nápis E7pohladila,
     F#mipísmena rozmazala, zbytek umyl déšť,
     zbytek umyl déšť, zbytek umyl déšť F#nu6, F#mi9/6