Dvoukolák

1. Tak už AspodáC#vej, 
ať je AsnacpaEs7nej kožeAsnej cesEstovní Asvak, 
deky můžeš C#pak naháAszet 
jen Es7tak na vrAszavej EsdvoukoAslák, 
na vrzavej C#dvoukoAslák, 
co s C#ním bude Aspro nás Es7malej Assvět, 
mezek Asnení C#zlej, 
tak ho AspopláEs7cej, naseAsdej a Esmůžem Asjet. 

R: A že Essmrdím tabákem, jó, Es7holka, smiř se s tím, 
já ti C#na oplátku Asslíbím, že tě B7nikdy nezraEs7dím. 

2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor stojí před náma jak zeď, 
bude možná líp, nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď, 
nepovím ti zrovna teď, to ne, ale neměj z dálky strach, 
beru flintu svou, kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'. 

R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou, 
vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou. 

3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí, kopců, řek, 
na ní prozkoumej, kde je nádhernej velikánskej bílej flek, 
velikánskej bílej flek, ach jó, kam se dostat každej bál, 
kdyby mezek snad utaháním pad', /: po svejch půjdem dál ... :/