Chvíle

HmiMám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu F#mikončí, 
Emichvíle, co patřej' jen F#mitěm, co neusíHminaj', 
toulavejm bláznům, když právě s jarem se F#miloučí 
a Emiza dobrý slovo ti F#misrdce svý na dlani Hmidaj'. 

Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí 
slunce, když do korun stromů začlo se drát, 
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích, 
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát. 

R: Ty rána s Evůní borový smůHmily 
měly by Ezůstat navždycky v Hminás, 
ty rána s Gvůní sekaný F#mitrávy 
a ohně, co Gprávě F#mipomalu Hmizhas'. 

Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj', 
jak je to nádherný, léto před sebou mít, 
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj' 
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid. 

HmiMám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu F#mikončí, 
Emichvíle, co patřej' jen F#mitěm, co neusíHminaj', 
toulavejm bláznům, když právě s jarem se F#miloučí 
a Emiza dobrý slovo ti F#misrdce svý na dlani Hmidaj'. 
R: