Chvíle

AmiMám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu Emikončí, 
Dmichvíle, co patřej' jen Emitěm, co neusíAminaj', 
toulavejm bláznům, když právě s jarem se Emiloučí 
a Dmiza dobrý slovo ti Emisrdce svý na dlani Amidaj'. 

Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí 
slunce, když do korun stromů začlo se drát, 
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích, 
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát. 

R: Ty rána s Dvůní borový smůAmily 
měly by Dzůstat navždycky v Aminás, 
ty rána s Fvůní sekaný Emitrávy 
a ohně, co Fprávě Emipomalu Amizhas'. 

Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj', 
jak je to nádherný, léto před sebou mít, 
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj' 
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid. 

AmiMám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu Emikončí, 
Dmichvíle, co patřej' jen Emitěm, co neusíAminaj', 
toulavejm bláznům, když právě s jarem se Emiloučí 
a Dmiza dobrý slovo ti Emisrdce svý na dlani Amidaj'. 
R: