F#miMám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu C#mikončí,
Hmichvíle, co patřej' jen C#mitěm, co neusíF#minaj',
toulavejm bláznům, když právě s jarem se C#miloučí
a Hmiza dobrý slovo ti C#misrdce svý na dlani F#midaj'.
Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí
slunce, když do korun stromů začlo se drát,
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích,
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.
R: Ty rána s Hvůní borový smůF#mily
měly by Hzůstat navždycky v F#minás,
ty rána s Dvůní sekaný C#mitrávy
a ohně, co Dprávě C#mipomalu F#mizhas'.
Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj',
jak je to nádherný, léto před sebou mít,
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj'
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.
F#miMám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu C#mikončí,
Hmichvíle, co patřej' jen C#mitěm, co neusíF#minaj',
toulavejm bláznům, když právě s jarem se C#miloučí
a Hmiza dobrý slovo ti C#misrdce svý na dlani F#midaj'.
R:
Datum: 15. 11. 2011