Chvíle

DmiMám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu Amikončí, 
Gmichvíle, co patřej' jen Amitěm, co neusíDminaj', 
toulavejm bláznům, když právě s jarem se Amiloučí 
a Gmiza dobrý slovo ti Amisrdce svý na dlani Dmidaj'. 

Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí 
slunce, když do korun stromů začlo se drát, 
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích, 
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát. 

R: Ty rána s Gvůní borový smůDmily 
měly by Gzůstat navždycky v Dminás, 
ty rána s Bvůní sekaný Amitrávy 
a ohně, co Bprávě Amipomalu Dmizhas'. 

Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj', 
jak je to nádherný, léto před sebou mít, 
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj' 
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid. 

DmiMám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu Amikončí, 
Gmichvíle, co patřej' jen Amitěm, co neusíDminaj', 
toulavejm bláznům, když právě s jarem se Amiloučí 
a Gmiza dobrý slovo ti Amisrdce svý na dlani Dmidaj'. 
R: