Jedna noc s inkvizitorem

Jsem zahrada pozemský rozkoše
jsem stejná jak triptych od Bosche
a Mefisto šel na jisto
jen krve signatura

Jsi rajská, jsi přízemní, rozverná
a dokud ti svědomí nezčerná
jsem dotek úst, jsem trávu růst
a peklo in natura

Jsem slabika tichého ústraní
jsem láska i věta co poraní
a hladce chyt na náhlý cit
a tělo dominanty

Jsi krása co slunce jí prosvítá
a než ti to kazatel spočítá
jsem tepu klus, jsem sexepus
a my dva inflagranti

Jsem myšlenka co v noci zazebe
jsem koketa i stehna od sebe
noc ožívá tak háklivá
jak pýcha odsouzence

Áááách...
Jsi aroma tajného pokoje
a než ti smrt zazvoní z orloje
jsem koně trysk, jsem muže stisk
a tělo dekadence

   A jak velí tradice pálit čarodějnice
   tak i ty mě upálíš, jsi moje hranice
   potichu pluje prostorem jedna noc s inkvizitorem
   a oheň zdá se otálí, jen se tak kroutí za stolem

   A jak velí tradice kladiv na čarodějnice
   i tobě zrak se zakalí, jsi moje hranice
   potichu pluje prostorem jedna noc s inkvizitorem
   oba jsme duši upsali, je to tu holé na holém
   
Jsi rajská, jsem přízemní, rozverná
a dokud nám svědomí nezčerná
jsem dotek úst, jsem trávu růst
a peklo in natura

Jsme zahrada rozkoše od Bosche
jsme skica co vyhodil do koše
a Mefisto šel na jisto
jen krve signatura.