Chvíle

Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu končí, 
chvíle, co patřej' jen těm, co neusínaj', 
toulavejm bláznům, když právě s jarem se loučí 
a za dobrý slovo ti srdce svý na dlani daj'. 

Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí 
slunce, když do korun stromů začlo se drát, 
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích, 
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát. 

R: Ty rána s vůní borový smůly 
měly by zůstat navždycky v nás, 
ty rána s vůní sekaný trávy 
a ohně, co právě pomalu zhas'. 

Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj', 
jak je to nádherný, léto před sebou mít, 
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj' 
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid. 

Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu končí, 
chvíle, co patřej' jen těm, co neusínaj', 
toulavejm bláznům, když právě s jarem se loučí 
a za dobrý slovo ti srdce svý na dlani daj'. 
R: